Vedeme "třetí světovou válku" – proti přírodě! (1)

Svět Grálu: Rozsah toho, na co se vás lze zeptat, je poměrně široký. Jako dlouholetý žurnalista podáváte zprávy nejen o ochraně životního prostředí a otázkách lidských práv, o sociálních a politických tématech, ale navíc jste aktivní ve většině těchto oblastí, jak můžeme vidět na vaší zajímavé internetové stránce www.sonnenseite.com. Odkud berete motivaci a jaké jsou cíle vaší práce?

Franz Alt: Hlavním důvodem, je to, že myslím na naše děti a jejich budoucnost. To mě motivuje! Mimo to se ptám po smyslu života. Ten jistě nemůže spočívat v tom, že zničíme planetu!

Člověk tu není proto, aby vše brutálně a bezmyšlenkovitě spotřeboval. Spíše by měl jednat tak, aby i další generace mohly vést kvalitní život! Musíme si proto urychleně ujasnit, že jsme tuto Zemi nezdědili po rodičích, ale půjčili jsme si ji od svých dětí! Pokud to pochopíme, uděláme konečně něco pro zachování této zázračné planety. V tom je také moje motivace!

Svět Grálu: Co mě na vašich přednáškách, knihách a článcích často zaujme, je výstižné propojení hmotného světa, respektive současné problematiky životního prostředí a nemateriálního světa příčin. Uvádíte nádherná přirovnání mezi příčinou a působením, tedy mezi duchem a jím rozpohybovanou hmotou, a to tak, že to můžeme vztáhnout i na běžný život.

Franz Alt: Technika sama, tedy čistě materiální přístup, by nás také daleko nedovedla…

Svět Grálu: Profesor Ernst-Ulrich von Weizsäcker to ale ve svém pro-technickém přístupu „Faktor čtyři“ vidí jinak.

Franz Alt: Ano, samozřejmě, potřebujeme techniku, beze sporu, přesto ji ale používáme příliš málo! Disponujeme velmi efektivními technologiemi, ale nepoužíváme je, to je současné dilema. Domnívám se, že teprve tehdy, až bude technika v rukou zdravé spirituality, může také ovlivnit něco dobrého a pomoci nám řešit ekologické problémy. Potřebujeme tak říkajíc techniku všedního dne spojenou v jedno s nedělním duchovnem!

Když totiž budeme dále napomáhat oddalování těchto dvou pólů, pak to nedopadne dobře! Naléhavě potřebujeme duchovno pro každodenní život, a to neznamená nic jiného než zodpovědné nakládání s běžnými věcmi, tedy s pračkou, autem, chladničkou atd. Pokud budeme v tomto ohledu vnímavější, pak budeme mít dobrý základ pro přežití!

Konečně by mělo být jasné, že v případě duchovních hodnot, nebo také výroků jako Ježíšův „nejen chlebem živ je člověk“, dojdeme k propojení dávných moudrostí všech náboženství a filosofických nauk. Musíme si uvědomit, že se nejedná o náhodu, ale o hluboké nahlédnutí do lidské existence. Vhledy, které jsou platné ještě dnes. Pobožné rozechvění v posvátných prostorách nám přinese jen málo, pokud zůstane jen v nich.

Svět Grálu: Jak můžeme být duchovnějšími? Jak se můžeme vrátit zpět ke zdravému propojení rozumu, ve kterém vznikají myšlenky a pocity, a samotného jádra člověka, ducha s jeho schopností citu?

Franz Alt: Tak, že budeme vyhledávat klid a ticho! Podíváme-li se na velké Mistry, kterým vděčíme za tolikerou duchovní moudrost, zjistíme, že v životě každého z nich byla období, kdy se stáhli do ústraní, meditovali, rozjímali. Já si kupříkladu každý den najdu několik chvilek klidu. Je to pro mě velice důležité!

Svět Grálu: Současný trend ale vypadá úplně jinak. Uspěchaný a hlučný svět tam venku je nasměrován spíše k ničení.

Franz Alt: Já ale pozoruji i opak! Mnoho lidí dnes opět koná pouti, chodí do kostela, mnozí znovu objevují sílu modlitby. Každopádně doufám, že poměr mezi duchovnem a hmotou bude znovu vyvážený.

Svět Grálu: Vydal jste knihu se zajímavým názvem „Ekologický Ježíš“. Hovoříte v ní o „hloubkové ekologii“. Co tím máte na mysli?

Franz Alt: Většina ekologů, politiků pro životní prostředí a hnutí za životní prostředí argumentovala uplynulých 30 let převážně technicky a jen málo duchovně! Výsledek: Naše životní prostředí je na tom stále hůř! Také já jsem dříve rád argumentoval technicky, ve všech televizních vysíláních i v mých knihách jsem vždy předkládal nejnovější technologické trendy.

Později jsem si uvědomil, že po jejich zveřejnění se přidá vždy jen několik tisíc lidí. To není špatné, přesto by bylo lepší, kdyby se připojilo několik milionů lidí! Vzhledem k těmto výsledkům jsem uvažoval, jak bychom mohli získat většinu lidí.

Pochopil jsem, že očekávaná změna nenastane, pokud budu nadále používat jen technické argumenty. Technika sama nás nemůže zachránit! Z tohoto důvodu jsem začal uvažovat, jak  oslovit hlubší vrstvy v člověku. V průběhu těchto úvah jsem pak byl na Genezaretském jezeře, kde jsem se zaobíral starými příběhy o Ježíši.

Snažil jsem se vžít do toho, jak to tu vypadalo před 2000 lety a především, jak tento výjimečný muž přicházel na nejen duchovní, ale i ekologická podobenství, jako „pamatujte na ptactvo nebes“, „hleďte na polní lilie“, „rozsévač a pole“, o „tisícerém ovoci“ a jiná. Všechna tato přirovnání jsou jako ekologické obrazy neuvěřitelně moderní! V určitém momentu mi najednou vyvstalo toto jasné propojení mezi duchovnem a ekologií, které prostupuje celým Novým zákonem!

Myslím, že tragédií teologie je to, že žije v teoretickém světě (kukaččím hnízdě kdesi v oblacích) a ztrácí se v dogmatismu a vymezování se ostatním. Spíše by měla věnovat pozornost skutečnému životu! Ježíš naštěstí pro lidstvo nebyl teolog. Pozoroval přírodu! Byl ekologem, ale ne teologem! Pro mě je na tomto neuvěřitelném muži z Nazaretu báječné to, že právě proto, že byl velkým pozorovatelem přírody, se jeho obrazy dají ve své podstatě chápat ekologicky.

Na Ježíše jsme nezapomněli ne proto, že nám snad předložil nějaké teologické výklady, ale protože nám ukázal obrazy každodenního života, kterým rozuměl a rozumí každý. V „Ekologickém Ježíši“ jsem proto chtěl na základě těchto obrazů propojit techniku s etikou. V osmdesátých letech jsem se snažil o hloubkově - psychologický přístup k Novému zákonu, stejně vznikl spolu s touto knihou ekologický přístup.

S uvědomělým ekologickým přístupem ke světu pak ochrana přírody není především záležitostí strany zelených, ale najednou je odvěkou povinností každého člověka! Lidi všech barev dostanete na jednu loď, když jim ukážete, že rozpor mezi vnitřním a vnějším světem neexistuje.

Můžete tak oslovit srdce každého člověka! Morálka umožňuje mnohem hlubší přístup k důležitým lidským otázkám, a jenom vnitřním růstem, uvědoměním, můžeme sebe, a především planetu, zachránit.

Svět Grálu: Označil byste se za konzervativního?

Franz Alt: Označil bych se za konzervativního v oblasti hodnot. To pro mě znamená obrazně řečeno, nikoli střežit popel, ale rozdmýchávat oheň!

Svět Grálu: Podle vaší knihy „Mír je možný“ mohou větrné elektrárny zajistit světový mír! Vysvětlete nám, prosím, jak je to možné.

Franz Alt: Většině lidí je jasné, že války jsou vedeny kvůli ropě! Současná energetická otázka je v podstatě rovněž válečnou otázkou! Není zvláštní, že dnešní teroristické skupiny se nejčastěji rekrutují ze zemí s výskytem ropy? Nejen válka v Iráku a v Afghánistánu jsou válkami o ropu. Na první pohled to sice působí nesmyslně, protože Afghánistán nemá vlastní ropu ani plyn. Podíváme-li se ale na mapu pozorněji, zjistíme, že země s ním sousedící jsou plné těchto energetických komodit!

Afghánistán se nachází ve středu této obrovské, dosud nerozvinuté ropné oblasti. Pokud se někdo bude chtít dostat k ropě, musí touto velice chudou zemí v Hindukuši táhnout veškeré ropovody pro Západ! Vidíte: vždy jde o energii! 1. stejně jako 2. světová válka byly válkami o energii. Hitler se snažil za každou cenu dostat k ložiskům ropy a zemního plynu ve Střední Asii.

První světová válka byla vítězná pro mocnosti osy, protože Angličané už tehdy poháněli své lodě ropou, zatímco německé loďstvo stále používalo uhlí. Vždy je to energie, která je nakonec ve válkách rozhodující. Ten, kdo má nejmodernější zdroje energie, vyhrává nakonec také válku! Kvůli této závislosti nám může kupříkladu jakýsi pan Putin zase rychle otočit kohoutkem plynu a tím nás utiskovat.

A teď otázka: Jak je to se Sluncem a s větrem? Nemůžete vést válku o Slunce! Nemůžete odklonit proudění větru. Terorista by nikdy nepodnikl útok na větrnou elektrárnu, prostě proto, že by se při tom nestalo nic, co by přitáhlo pozornost! Naproti tomu útok na atomovou elektrárnu se okamžitě projeví jako těžké celosvětové poškození. Musí se počítat i s tím, že protichůdné ideologie budou podnikat teroristické útoky. U obnovitelných zdrojů energie to není možné.

Proto, abych se vrátil k vaší otázce, je každá větrná elektrárna také znamením míru! Nejen že nemusíte vést válku o vítr, navíc se nemusíte obávat útoku. Se Sluncem je to také tak. Velká politická volba 21. století se proto jmenuje: Válka o ropu, nebo mír díky Slunci! Co ovšem prožíváme teď, je 3. světová válka proti přírodě. Ničení přírody a klimatu je válka proti nám samotným, protože jsme součástí přírody.

Svět Grálu: Obamova vyjádření dávají Evropě důvod k nadějím. Sdílí humanistické myšlenky a v bilaterálních rozhovorech je, na rozdíl od jeho předchůdce, nakloněn rovnocenné diskusi. Především je ale pro obnovitelnou energii, protože tuto oblast rozpoznal jako trh budoucnosti. V USA právě začíná miliardový program modernizace elektrického vedení. Přesto se zdá, že tato hvězda opět začíná blednout; vypadá to, že pomlouvačné kampaně nejhoršího druhu nenávisti konzervativců vůči Obamovi poškodí jeho úřad. Kolik můžeme ještě od Ameriky pod Obamovým vedením očekávat, přímo v otázce ekologie?

Franz Alt: Ještě mnoho, doufám. Otázkou je, kolik času mu ještě zbývá. Sdílím váš názor na prezidentovu situaci. Především republikánská strana příliš často blokuje postup v oblasti ekologie svými nactiutrhačnými kampaněmi. Podivuhodné je, že se právě v této frakci nejhlasitěji odvolávají na Bibli a osnovali v minulosti v jejím jménu tolikeré války.

Tito křesťanští fundamentalisté nejsou lepší než fundamentalisté jiných vyznání této Země! Nejhorší jsou právě ti, kteří jednají pod rouškou náboženství. Při takové mocenské hře je naneštěstí dobrý potenciál náboženství do takové míry zneužit, že to na umírněnou většinu působí  odstrašujícím dojmem. Co se týče prudkých a do jisté míry neopodstatněných útoků na Obamu, musím říct, že je třeba obávat se o život tohoto prezidenta, navíc proto, že je prvním barevným prezidentem USA.

Má sice mnoho dobrých nápadů, ty však zůstávají jen prohlášeními, prosazeno jich bylo jen velmi málo. Je zatím na začátku své práce, a je otázkou, zda bylo správné, předat mu Nobelovu cenu. Mně by bylo milejší, kdyby komise pro Nobelovu cenu počkala alespoň dokud Obama skutečně něco nedokáže. Při všech sympatiích k tomuto muži je to poprvé, co byla Nobelova cena míru udělena za slova a ne za činy!