Život bez masa

Vegetariánství je stravování založené na rostlinách: zelenině, ovoci, obilninách a luštěninách. Ze stravy je zcela vyloučeno maso, uzeniny, ryby i mořští živočichové. Povoleny jsou živočišné produkty jako vejce, mléko a mléčné výrobky (jogurty, sýry...). Existuje i přísnější režim stravování – veganství, které nepřipouští ani produkty živočišného původu.

Vegetariáni doporučují vyřazení masa z jídelníčku z mnoha důvodů, které souvisí s anatomií, medicínou, dietetikou, etikou i ekonomikou. Hlavní argument však spočívá v tom, že maso poškozuje lidské zdraví, protože zatěžuje tělo toxiny, které narušují funkčnost tkání i orgánů. Zdraví je to nejcennější, co máme, takže tyto důvody by nám měly stačit k tomu, abychom přestali jíst maso. Nejde však jen o tělo; člověk není jen to, co vidíme. Pokud uvážíme, že ve fyzickém těle sídlí inkarnovaný duch, měli bychom mít na zřeteli i otázku stravy. Obal vyjadřuje pouze malou část skutečnosti. Pokud se na člověka podíváme komplexně a snažíme se zodpovědně posoudit, zda je konzumace masa prospěšná či ne, je třeba vzít na vědomí existenci ducha. A také všechny procesy, které mezi duchem a tělem probíhají.

Duch je jiné podstaty než tělo. Z vyšších úrovní, z nichž pochází, si s sebou přináší jemné substance a energie, zatímco tělo je přizpůsobeno hrubé pozemské hmotě. Do kontaktu spolu vstupují a zůstávají spojeni po celou dobu inkarnace pomocí prostředníka. Tímto prostředníkem je krev, lépe řečeno vyzařování krve.

Jako každý tělesný prvek má i krev své vyzařování. Je té nejjemnější povahy, která se blíží charakteru nejhustějšího vyzařování ducha zahaleného do svých obalů. Spojení těchto dvou vyzařování je to, co nazýváme spojení ducha a těla – je mostem, po němž si tělo a duch vzájemně předávají informace.

Vlastnosti vyzařování tohoto mostu jsou závislé na složení krve. Každá krev má jiné složení podle toho, zda obsahuje či neobsahuje určité substance, a podle toho se také liší i její vyzařování. Například krev člověka trpícího anémií, tedy nedostatkem železa, bude mít jiné vyzařování než krev člověka obsahující normální množství železa. Složení krve je významnou měrou ovlivněno výživnými látkami, které tělu dodáváme prostřednictvím stravy. Jako každá potravina zde i maso hraje svou úlohu. Jaká je tato úloha?

Základní podmínkou rozvoje vitality a zabezpečení zdraví je vylučování toxinů, které vznikají při normálním fungování organismu, stejně jako těch, které se do těla dostávají spolu s průmyslově zpracovanou stravou, stresem, znečištěným ovzduším apod. V případě, že produkce odpadu převýší schopnost organismu zbavit se ho, usazuje se nevyloučený odpad v tkáních. Důsledkem je pak ztráta vitality a zdravotní problémy.

Nemoci jsou projevem snahy těla o odstranění toxinů.

Právě tato skutečnost nám odhaluje velký význam vylučování toxinů a podpory procesu detoxikace, a to preventivního i léčebného.

Účinky masa na vyzařování krve

Maso se všeobecně považuje za symbol síly a zdroj energie. V medicíně je známo, že podporuje tvorbu krve, a v přírodních terapiích má pomáhat při inkarnaci ducha. Tyto tři pohledy se navzájem doplňují. Větší spotřeba masa nutí tělo tvořit více krve, takže ti, kteří je konzumují, mají větší objem krve. Ten má pak větší přitažlivou sílu, což způsobuje, že duch je těsněji připoután k tělu. Složení krve zde také hraje svou roli. „Živočišné energie“, které maso obsahuje, dávají krvi zvláštní charakteristiku ulehčující spojení s živočišnou částí lidské bytosti – fyzickým tělem.

Oproti tomu člověk, jehož spotřeba masa je nízká nebo dokonce žádná, bude mít objem krve menší. Charakter jeho krve bude méně živočišný, což má za důsledek, že spojení těla a ducha bude slabší.

S tím, o čem zde hovořím, se běžně setkáváme v každodenním životě; aby to bylo ještě jasnější, dovolím si uvést poněkud nadsazený příklad.

Velký jedlík masa má „hodně“ krve. Vypadá překrvený, má červenější barvu, tvář se mu lehce rozpálí. Je pevně ukotven ve svém těle a zajímá se jen o to, co je fyzické. Jídlo a pití pro něj mají velký význam, dává přednost manuálním činnostem a použití síly před intelektuální prací. Je naplněn vnitřním ohněm a elánem a má podnikavého ducha. To vše mu může dodávat tvrdší, drsnější a dokonce agresivnější či násilnější charakter. Tyto extrémní účinky konzumace masa byly dobře známy už v minulosti. Proto vojáci  dostávali před bitvou hodně masa, aby byli bojovnější. Hodně masa se dává také loveckým psům nebo sokolům, aby se stimuloval jejich lovecký instinkt.

Naproti tomu lidé, kteří nejedí maso, nemají tak živou barvu. Bledá pokožka prozrazuje menší množství krve. Chybí jim silnější most vyzařování, jejich duch je méně připoután k tělu. Jak se lidově říká, tito lidé nestojí nohama pevně na zemi, jsou duchem jakoby v jiném světě. Dávají přednost přemýšlení, snění a intelektuální činnosti. Díky slabšímu spojení s tělem nemají příliš zájem o fyzické věci, jídlo pro ně nemá velký význam a znamená pro ně spíš povinnost než požitek. Jsou to lidé obvykle klidní, jemní, mírumilovní a také pasivnější, neboť jim schází síla a chuť k činu.

Otázka přizpůsobení

Na konzumaci masa se jinak dívá vegetarián od narození žijící v zemi, kde tradice maso nedovoluje, a jinak člověk, který se vegetariánem stal během svého života. V prvním případě je organismus zvyklý fungovat bez masa po dobu mnoha generací a vyzařování jeho krve je dobré i při stravě, kterou konzumuje. Duch je správně ukotven, i když je třeba říci, že vegetariánské národy jsou meditativnější než národy, pro které je maso ve stravě běžné.

Jinak to ale vypadá, když se lidé, kteří maso jedí desítky let, rozhodnou vyloučit je ze stravy. Organismus těchto lidí je přizpůsoben životu mnoha generací před ním. Odmítnutí masa proto nebude tak jednoduché a organismus se  bude bránit.

Proces adaptace je podobný jako u kuřáka, který se rozhodl přestat kouřit. Nikotin, na nějž byl organismus zvyklý jako na látku stimulující činnost orgánů, náhle není k dispozici. Činnost orgánů se zpomalí a ony nedokážou vykonat všechnu práci, kterou od nich očekáváme. Pocítíme zdravotní potíže – bolesti hlavy, nedostatek energie, nervozitu, zácpu apod. Člověk se celkově necítí dobře.

Maso není droga, ale potravina, takže jeho nedostatek nepřináší tak výrazné problémy. Pokud se odvykání masa rozloží na několik týdnů, potíže se ani projevit nemusí. Právě naopak, lidé, kteří se pro takovou změnu rozhodli, se ve většině případů cítí mnohem lépe a mají víc energie. Problémy se ukážou až po delší době.

Na počátku se tělu daří udržovat správné vyzařování krve, protože vliv konzumace masa ještě určitou dobu přetrvává. Postupem času však tento vliv mizí. Tělo, které nemá náhradu za to, co nacházelo v mase, změní složení a vyzařování krve, a tím se naruší i spojení s duchem. Duch, který není dost silně svázán s tělem, se nemůže projevovat s takovou silou a intenzitou, jak by chtěl. Nastane oslabení a apatie. Tento stav se však projeví velmi pomalu a postupně, a proto není zřetelný. Kromě toho nebývá spojován s vyloučením masa z jídelníčku, které se událo dávno předtím.

Člověk nacházející se v tomto stavu nežije tak plný život, jaký by žít mohl. V životě jde ale o to, aby se duch učil a sbíral zkušenosti  a rozvíjel schopnosti, které dostal od Stvořitele. Zkušenosti získáváme tak, že každou událost prožijeme intenzivně a snažíme se život řídit podle našich přání. Na to, abychom se cítili a jednali správně, je třeba mít v pořádku spojení ducha a těla, což se nedá říci o těch, jejichž organismus se přizpůsobuje novým podmínkám po vyloučení masa ze stravy. „Nepřítomnost“ ducha jim brání naplno prožívat každý okamžik a působit směrem ven. K tomu mají tendenci utíkat z vnějšího světa, protože jsou příliš citliví. Tak ovšem přicházejí v životě o mnohé.

Je nutné vyloučit maso?

Vyloučení masa u člověka, který je na něj zvyklý, tedy většinou představuje brzdu jeho duchovního rozvoje. Pokud má maso zůstat součástí naší stravy, pak v jakém množství? Všechno je velmi individuální. Kdo je příliš materiálně založen, měl by spotřebu masa snížit, aby se mohl otevřít duchovním podnětům. Naopak člověk, který se příliš často oddává snění, by měl množství masa zvýšit, aby mohl plně vnímat realitu. Tyto dva postupy je možné během času vystřídat.

Změny mohou nastat různými způsoby: buď snížíme nebo zvýšíme množství konzumovaného masa, nebo přejdeme na jiný režim, kdy jíme maso jednou denně nebo několikrát týdně. Svou roli samozřejmě hraje také kvalita masa. Tmavé maso je toxiny zatíženo více a jeho působení je silnější než u bílého masa (telecí, drůbeží, jehněčí a ryby).

Potřeba masa u jednotlivých lidí se liší a liší se také v různých etapách vývoje lidstva. V počátcích historie lidstva byla velmi výrazná. Duše, které se vtělovaly, potřebovaly velmi silné vyzařování krve, aby pevně zakotvily v hmotném světě, který pro ně byl neznámým prostředím do nějž pronikaly poprvé. V dnešní materialisticky zaměřené epoše jsou potřeby právě opačné. Bylo by vhodné spotřebu masa snížit a přejít k převážně vegetariánské stravě. Tento přechod by však měl být postupný – nikoli během jednoho pozemského života, ale v průběhu několika generací.